1
00:00:13,400 --> 00:00:16,120
Něco tam venku je
tma.

2
00:00:20,480 --> 00:00:22,120
Svět beze jména.

3
00:00:25,840 --> 00:00:30,520
Jeho povrch je prastarý a pravděpodobně
růžové.

4
00:00:34,120 --> 00:00:37,840
Nevíme odkud se to vzalo resp
jak dlouho tam je.

5
00:00:39,440 --> 00:00:41,680
Ale víme, že to není samo.

6
00:00:44,120 --> 00:00:49,600
Je to trpasličí planeta, jen objevená
v roce 2018.

7
00:00:56,680 --> 00:00:58,760
Nyní se můžete rozumně zeptat,

8
00:00:58,760 --> 00:01:02,440
jak by mohly tisíce astronomů,
amatérské i profesionální,

9
00:01:02,440 --> 00:01:07,280
chybí svět, který je růžový a 400 km
napříč?

10
00:01:07,280 --> 00:01:11,440
No, odpověď může spočívat v něm
přezdívka,

11
00:01:11,440 --> 00:01:17,480
což je "FarFarOut", protože to
je opravdu daleko, daleko.

12
00:01:20,200 --> 00:01:22,880
Možná jste mysleli na solární
systém jako slunce

13
00:01:22,880 --> 00:01:26,280
a pak se všechny planety seřadily, všechny
cesta k Plutu,

14
00:01:26,280 --> 00:01:30,520
ale teď víme, že to je právě ono
špička ledovce.

15
00:01:36,640 --> 00:01:39,400
Toto je cesta k nejmenším
prozkoumané regiony

16
00:01:39,400 --> 00:01:40,920
naší sluneční soustavy...

17
00:01:44,120 --> 00:01:47,000
..když zkoumáme záhady
pás asteroidů...

18
00:01:52,120 --> 00:01:56,480
..navštívit zamrzlé světy, ve kterých jsme
objevování za Plutem...

19
00:01:58,640 --> 00:02:01,640
..a odhalit rozsáhlé skryté království

20
00:02:01,640 --> 00:02:04,560
že i naše nejvýkonnější dalekohledy
nevidím...

21
00:02:05,840 --> 00:02:07,200
..ztraceno...

22
00:02:09,200 --> 00:02:10,520
..ve tmě.

23
00:02:42,480 --> 00:02:45,560
Byl to zvuk většiny lidí
všiml.

24
00:02:45,560 --> 00:02:47,760
HLUBOKÝ BOOM

25
00:02:51,920 --> 00:02:54,480
Sonický třesk v noci.

26
00:03:03,400 --> 00:03:07,120
Nájezd téměř 50 000 km/s
hodina,

27
00:03:07,120 --> 00:03:09,520
atmosféru protrhl kámen...

28
00:03:16,720 --> 00:03:18,000
..rozpadl se...

29
00:03:20,000 --> 00:03:23,600
..a pršelo přes Winchcombe.

30
00:03:27,160 --> 00:03:29,560
Návštěvník ze vzdálené říše.

31
00:03:45,760 --> 00:03:52,480
28. února 2021 skála
z vesmíru tam přistál,

32
00:03:52,480 --> 00:03:53,840
na této příjezdové cestě,

33
00:03:53,840 --> 00:03:56,840
a roztříštil se na stovky
kusů, většina z toho šla na

34
00:03:56,840 --> 00:04:00,040
na trávník, jeho kousky šly na
sousedova příjezdová cesta,

35
00:04:00,040 --> 00:04:03,800
a zářez na příjezdové cestě
to tu bylo

36
00:04:03,800 --> 00:04:06,200
nyní v Přírodovědném muzeu.

37
00:04:06,200 --> 00:04:10,320
A tady je kousek té skály.

38
00:04:10,320 --> 00:04:15,640
A vidíš, že je velká tma,
skoro černý,

39
00:04:15,640 --> 00:04:19,440
velmi odlišné od kamenů, které najdete
přirozeně tady kolem.

40
00:04:19,440 --> 00:04:22,960
Otázka tedy zní, jiná než
spíše nespecifické

41
00:04:22,960 --> 00:04:24,920
"přišel z vesmíru",

42
00:04:24,920 --> 00:04:29,640
co to přesně je a kde přesně
pochází z?

43
00:04:35,240 --> 00:04:37,840
Krávy nebyly jediné
sledovat tu noc.

44
00:04:41,840 --> 00:04:44,280
Zvonek a CCTV kamery nikdy nespí.

45
00:04:48,080 --> 00:04:51,880
Síť specializovaných meteorologických kamer
také to zachytil.

46
00:04:57,760 --> 00:05:01,360
A to znamenalo, že to bylo možné
vypočítat jeho trajektorii...

47
00:05:06,520 --> 00:05:09,160
..zpět nad oblohou Anglie...

48
00:05:11,120 --> 00:05:13,040
mimo zemskou atmosféru...

49
00:05:19,560 --> 00:05:21,200
...minulý Mars...

50
00:05:26,160 --> 00:05:27,880
..a do tmy.

51
00:05:30,640 --> 00:05:37,400
Mezi Marsem a Jupiterem leží a
říše skalnatých světů.

52
00:05:39,360 --> 00:05:41,520
Odtud pochází ten kámen...

53
00:05:45,040 --> 00:05:46,320
..pás asteroidů.

54
00:05:50,040 --> 00:05:52,960
Z asteroidů zbyly zbytky
formace

55
00:05:52,960 --> 00:05:54,280
sluneční soustavy...

56
00:05:56,040 --> 00:05:58,840
..zbytky planet, které nikdy
byli.

57
00:06:00,400 --> 00:06:03,080
Předpokládá se, že existuje alespoň a
milion tady...

58
00:06:04,240 --> 00:06:08,000
..tak tmavé, že jsou neuvěřitelně těžké
vidět.

59
00:06:10,480 --> 00:06:15,800
Ale asteroidy nezůstávají vždy uvnitř
pás asteroidů.

60
00:06:15,800 --> 00:06:17,600
VÝBUCH

61
00:06:19,960 --> 00:06:23,640
Tu a tam dva asteroidy
srazit se...

62
00:06:26,120 --> 00:06:30,560
..způsobující úlomky, velké i malé
ztratit se z pásu.

63
00:06:36,560 --> 00:06:40,040
To může způsobit zmatek pro sousedy
planety...

64
00:06:50,520 --> 00:06:51,560
..včetně...

65
00:06:52,720 --> 00:06:54,200
..naše vlastní.

66
00:07:04,560 --> 00:07:06,600
Letěli jsme s několika kosmickými loděmi
rovně

67
00:07:06,600 --> 00:07:08,080
přes pás asteroidů...

68
00:07:10,840 --> 00:07:14,880
..ale jen jeden zůstal na průzkum
samotný region.

69
00:07:20,720 --> 00:07:23,680
Většina asteroidů je jako zdeformovaná
balvany...

70
00:07:26,200 --> 00:07:28,480
..ale jeden vyčnívá z ostatních...

71
00:07:33,520 --> 00:07:38,600
..mnohem větší než ostatní a
téměř dokonale kulovité.

72
00:07:42,520 --> 00:07:44,520
Cílový svět Dawn.

73
00:07:49,920 --> 00:07:52,480
Zpočátku se Ceres jeví jako tmavá

74
00:07:52,480 --> 00:07:54,960
a silně pokrytý krátery, jako jeho kolega
asteroidy.

75
00:07:56,920 --> 00:08:00,320
Ale Dawn zjistila, že ano
jiný.

76
00:08:01,920 --> 00:08:05,520
Jeho povrch je posetý leskem
bílé krystaly.

77
00:08:11,160 --> 00:08:12,720
Tak co jsou zač?

78
00:08:23,200 --> 00:08:26,360
Nyní je v něm jiný svět
sluneční soustava je bílá

79
00:08:26,360 --> 00:08:31,560
na povrchu se tvoří krystaly - je to
tady, to je Země.

80
00:08:31,560 --> 00:08:35,600
To je hora složená téměř
úplně ze soli.

81
00:08:35,600 --> 00:08:38,520
Ve skutečnosti je to hlavně chlorid sodný,
kuchyňská sůl,

82
00:08:38,520 --> 00:08:41,080
je tam trochu hořčíku a
je tam draslík,

83
00:08:41,080 --> 00:08:43,040
což mu dává ty růžové barvy.

84
00:08:43,040 --> 00:08:44,640
To je obrovské.

85
00:08:44,640 --> 00:08:48,320
Táhne se stovky metrů dolů
do země.

86
00:08:48,320 --> 00:08:52,160
Nyní vznikla, protože kolem 40
asi před milionem let,

87
00:08:52,160 --> 00:08:54,200
tohle byl Atlantský oceán.

88
00:08:54,200 --> 00:08:58,200
A pak, jak se změnilo klima,
oceány ustoupily,

89
00:08:58,200 --> 00:09:00,600
odpařil a nechal sůl
pozadu.

90
00:09:00,600 --> 00:09:07,080
A pak to zvedla desková tektonika
rozemlet a vytvořit solné hory.

91
00:09:30,720 --> 00:09:33,440
Nyní se tvoří pouze krystaly soli

92
00:09:33,440 --> 00:09:35,440
v přítomnosti kapalné vody.

93
00:09:39,120 --> 00:09:41,120
V tomto případě to byl Atlantik
oceán.

94
00:09:42,440 --> 00:09:44,960
To vyvolává zajímavou otázku.

95
00:09:44,960 --> 00:09:49,520
Jsou to usazeniny krystalů na
povrch soli Ceres?

96
00:09:49,520 --> 00:09:54,920
A pokud ano, znamená to, že tomu tak bylo
kdysi oceán na Ceres?

97
00:10:01,480 --> 00:10:03,760
Dawn vstoupil na blízkou oběžnou dráhu.

98
00:10:10,840 --> 00:10:14,720
A měřením odraženého slunečního světla
z krystalových usazenin,

99
00:10:14,720 --> 00:10:16,800
mohlo by to určit, co jsou vyrobeny
z...

100
00:10:19,560 --> 00:10:24,440
..uhličitan sodný, běžný typ
sůl...

101
00:10:27,320 --> 00:10:31,920
..vzrušující znamení, že Ceres měla
oceán ve své minulosti.

102
00:10:41,360 --> 00:10:45,960
Obíhající pouhých 35 km od povrchu,
Dawn našla další

103
00:10:45,960 --> 00:10:50,200
vodítko, které naznačuje, že oceán může stále existovat
být tam dnes.

104
00:10:57,200 --> 00:11:01,360
Zjistil jiný typ soli
krystal, který jen byl

105
00:11:01,360 --> 00:11:04,560
nalezený na jednom jiném místě ve Slunci
systém.

106
00:11:13,160 --> 00:11:17,200
Když se slaná voda odpaří, pak to
nechává tyto věci za sebou,

107
00:11:17,200 --> 00:11:19,520
krystaly soli, v podstatě sodíku

108
00:11:19,520 --> 00:11:24,080
a ionty chloru vázané dohromady do
krystalovou mřížkou.

109
00:11:24,080 --> 00:11:27,960
Ale za správných podmínek, kdy
je velká zima,

110
00:11:27,960 --> 00:11:32,600
pak jiný druh křišťálu může
vzniká, když mořská voda zamrzne.

111
00:11:32,600 --> 00:11:35,640
V podstatě se tomu říká hydrohalit
voda

112
00:11:35,640 --> 00:11:39,760
molekuly jsou začleněny do
krystalová mřížka.

113
00:11:39,760 --> 00:11:42,480
Nyní zde vidíme hydrohality
Země.

114
00:11:42,480 --> 00:11:46,960
Ale to, že je také vidíme na
Ceres představuje záhadu

115
00:11:46,960 --> 00:11:50,680
protože hydrohality jsou nestabilní v a
vakuum.

116
00:11:50,680 --> 00:11:55,000
Bylo spočítáno, že by měli pouze
trvat asi 100 let

117
00:11:55,000 --> 00:12:00,120
na povrchu Ceres před
voda uniká do vesmíru.

118
00:12:00,120 --> 00:12:02,480
Tedy fakt, že je najdeme

119
00:12:02,480 --> 00:12:06,480
znamená, že musí být neustále
formování.

120
00:12:06,480 --> 00:12:12,280
A to zase musí znamenat, že
pod povrchem Ceres,

121
00:12:12,280 --> 00:12:16,120
je zde rezervoár slané vody
dnes.

122
00:12:20,320 --> 00:12:23,000
Ceres je svět vody.

123
00:12:24,560 --> 00:12:29,400
Je to považováno za slaná, podzemní jezera
40 km hluboko

124
00:12:29,400 --> 00:12:31,600
dnes existují pod povrchem.

125
00:12:33,520 --> 00:12:36,040
Ale jak se sůl dostala na
povrch?

126
00:12:38,960 --> 00:12:41,960
Odpověď spočívá v poloze Ceres.

127
00:12:47,320 --> 00:12:51,800
Přilétající asteroidy mohou udeřit přímo
až k jezerům pod nimi.

128
00:12:53,960 --> 00:12:59,200
Vystaveno vakuu vesmíru,
voda se okamžitě vypařuje...

129
00:13:04,560 --> 00:13:08,480
..zanechává svůj náklad soli

130
00:13:08,480 --> 00:13:12,480
a opepření Ceres zářivě bílou
skvrny.

131
00:13:18,240 --> 00:13:22,960
Objev vody pod ní
povrch znamená tento asteroid

132
00:13:22,960 --> 00:13:26,360
je nyní kandidátem při hledání
život.

133
00:13:32,240 --> 00:13:34,840
Čím více jsme asteroid prozkoumali
pásek,

134
00:13:34,840 --> 00:13:38,600
tím víc si to uvědomujeme
není to jen pás trosek.

135
00:13:41,640 --> 00:13:45,480
Temné světy, které se zde ukrývají, si zaslouží
průzkumu

136
00:13:45,480 --> 00:13:46,880
ve svém vlastním právu.

137
00:13:50,200 --> 00:13:54,080
A asteroidy, které opouštějí pás
může transformovat

138
00:13:54,080 --> 00:13:55,800
planety v okolí.

139
00:14:03,760 --> 00:14:07,720
Mars obíhá blíže k asteroidu
pás než kterákoli jiná planeta.

140
00:14:13,480 --> 00:14:17,880
A kolem 100 nových dopadových míst
objevují na Marsu každý rok.

141
00:14:25,800 --> 00:14:29,680
Rovery NASA nějaké našly
úžasné meteority...

142
00:14:31,280 --> 00:14:33,240
..rozptýlené po jeho povrchu.

143
00:14:43,280 --> 00:14:48,080
A jeden si dokonce všiml, jak to vypadá
asteroid na obloze...

144
00:14:53,440 --> 00:14:55,800
..plovoucí před sluncem.

145
00:15:03,200 --> 00:15:06,520
Ale ve skutečnosti je to jeden z Marsových dvou
měsíce.

146
00:15:36,720 --> 00:15:40,040
Phobos není sférický, jako náš měsíc,

147
00:15:40,040 --> 00:15:42,800
je to zvláštní nepravidelnost
tvar.

148
00:15:44,240 --> 00:15:46,840
Takže existuje teorie, jednoduchá teorie,

149
00:15:46,840 --> 00:15:51,160
možná Phobos je asteroid, který přišel
z pásu asteroidů

150
00:15:51,160 --> 00:15:53,760
a byl zachycen gravitací Marsu.

151
00:15:53,760 --> 00:15:58,600
No, vlastně, báječně, dopadá
věci nejsou tak jednoduché.

152
00:16:03,880 --> 00:16:07,560
Evropská kosmická agentura má sondu
na oběžné dráze,

153
00:16:07,560 --> 00:16:10,240
usilovně průzkum Rudé planety.

154
00:16:13,920 --> 00:16:18,480
Mars Express oběhne Mars třikrát
každý den,

155
00:16:18,480 --> 00:16:21,360
pravidelně procházející pod Phobosem.

156
00:16:24,960 --> 00:16:28,240
Jeho kamery s vysokým rozlišením zachytily
nejpodrobnější

157
00:16:28,240 --> 00:16:30,160
obrázky měsíce, které jsme kdy viděli...

158
00:16:36,000 --> 00:16:39,280
..ukazuje povrch pokrytý podivným
drážky.

159
00:16:44,080 --> 00:16:47,560
Phobos vypadá, jako by na něm někdo jel
kolo to celé.

160
00:16:51,120 --> 00:16:53,400
Ale možná zajímavější

161
00:16:53,400 --> 00:16:57,560
byla měření Mars Express
vyrobené z hmoty malého měsíce.

162
00:17:03,040 --> 00:17:05,320
Vlastně je to docela těžké měřit
hmotnost malého

163
00:17:05,320 --> 00:17:10,160
měsíc, ale způsob, jakým to bylo provedeno, bylo
měřit, jak je dráha Marsu

164
00:17:10,160 --> 00:17:15,320
Expresní kosmická loď byla vychýlena o
slabý tah Phobosovy gravitace.

165
00:17:15,320 --> 00:17:16,960
Nyní, jakmile budete mít mši,

166
00:17:16,960 --> 00:17:21,000
a máme o tom rozumnou představu
objem, vypočítáme hustotu.

167
00:17:21,000 --> 00:17:26,360
A to bylo překvapení, protože
ukázalo se, že Phobos

168
00:17:26,360 --> 00:17:31,680
je spíše jakousi štěrkovou hromadou
slabě držely pohromadě.

169
00:17:31,680 --> 00:17:33,360
Není vůbec moc hustý.

170
00:17:33,360 --> 00:17:36,880
A to podporuje teorii, že
možná byl Phobos

171
00:17:36,880 --> 00:17:40,080
vytvořené z úlomků nějakého druhu
kolize.

172
00:17:47,680 --> 00:17:51,960
Je tedy možné, že Phobos není a
nakonec zachycený asteroid...

173
00:17:54,400 --> 00:17:59,080
..ale ve skutečnosti vznikl po a
masivní asteroid zasáhl Mars.

174
00:18:02,840 --> 00:18:04,920
Ale pořád tu něco je
Phobos

175
00:18:04,920 --> 00:18:07,280
že ani jedna teorie nemůže vysvětlit...

176
00:18:09,200 --> 00:18:11,280
..jeho podivné drážky.

177
00:18:14,800 --> 00:18:19,720
Tato krajina byla vyřezána
živly, větrem a deštěm,

178
00:18:19,720 --> 00:18:22,080
ale na Phobosu není vítr a
déšť,

179
00:18:22,080 --> 00:18:24,920
a tak je krajina vytvarována
něco jiného.

180
00:18:24,920 --> 00:18:27,960
Je to vlastně vytvarované gravitací.

181
00:18:27,960 --> 00:18:30,800
Když máte planetu a měsíc
obíhající kolem sebe

182
00:18:30,800 --> 00:18:32,640
a točí se na osách,

183
00:18:32,640 --> 00:18:35,520
přicházejí velmi složité gravitační síly
do hry -

184
00:18:35,520 --> 00:18:38,680
Říká se jim slapové síly -

185
00:18:38,680 --> 00:18:43,160
a působí tak, že deformují měsíc a
také vlastně

186
00:18:43,160 --> 00:18:48,440
mírně deformují planetu a oni
také působit na změnu orbit.

187
00:18:53,800 --> 00:18:55,440
Ale v případě Marsu

188
00:18:55,440 --> 00:19:00,880
a Phobos, co se mění, je to
Phobos sestupuje směrem k Marsu

189
00:19:00,880 --> 00:19:07,200
jeho oběžná dráha, takže je to jen asi 6 000 km
nyní nad povrchem.

190
00:19:07,200 --> 00:19:11,080
A nakonec časem i Phobos
se přiblíží k Marsu

191
00:19:11,080 --> 00:19:15,560
a to znamená, že slapové síly dostanou
silnější a silnější.

192
00:19:20,480 --> 00:19:24,680
Drážky na povrchu jsou natahovací
znaménka a zlomeniny.

193
00:19:29,560 --> 00:19:33,320
Marsova gravitace trhá Phobos
od sebe.

194
00:19:37,680 --> 00:19:39,760
Nakonec se Phobos bude unášet

195
00:19:39,760 --> 00:19:43,720
tak blízko, že bude gravitace Marsu
zničit to.

196
00:19:56,280 --> 00:20:00,960
Ale z toho zničení něco
krásné se objeví.

197
00:20:07,000 --> 00:20:09,400
Když se Phobos začíná rozpadat...

198
00:20:11,760 --> 00:20:15,600
..většina trosek spadne do
povrchu Marsu.

199
00:20:20,920 --> 00:20:23,720
Zbytek ale zůstane blízko
oběžná dráha,

200
00:20:23,720 --> 00:20:27,040
rozprostírající se obklíčit celek
planeta...

201
00:20:30,160 --> 00:20:34,480
..opouštíme Mars s velkolepou výpravou
kroužků.

202
00:20:45,360 --> 00:20:48,000
Co je tedy Phobos?

203
00:20:48,000 --> 00:20:50,360
Pravda je a myslím, že je to tak
úžasné,

204
00:20:50,360 --> 00:20:54,840
stále neznáme celý příběh
původ Phobos.

205
00:20:58,200 --> 00:21:03,600
Ale co můžeme říct je, že tohle
malý měsíc je úžasné místo...

206
00:21:05,800 --> 00:21:09,480
..protože v budoucnu se to chystá
obrátit Rudou planetu

207
00:21:09,480 --> 00:21:11,320
do prstencového světa.

208
00:21:30,840 --> 00:21:35,400
Necháme za sebou pás asteroidů, my
cestovat ven,

209
00:21:35,400 --> 00:21:37,720
dále do tmy.

210
00:21:46,720 --> 00:21:51,280
Za Jupiterem jsou mezery mezi
planety jsou stále širší...

211
00:21:54,320 --> 00:21:56,160
...a teplota klesá.

212
00:22:08,520 --> 00:22:12,920
Tlačíme dál, přes miliony
kilometry prázdného prostoru...

213
00:22:17,800 --> 00:22:21,760
..dokud nedorazíme na nejvzdálenější planetu
ze slunce.

214
00:22:36,400 --> 00:22:40,160
Neptun je zahalen do husté modré
deka...

215
00:22:42,040 --> 00:22:46,840
..mračna metanu a čpavku
o tloušťce tisíce kilometrů

216
00:22:46,840 --> 00:22:50,440
pod kterým není zjistitelné
povrch.

217
00:22:52,400 --> 00:22:55,840
Ale jsou tu světy, které vy
mohl stát dál.

218
00:22:57,680 --> 00:23:00,000
Neptun má minimálně 16 měsíců.

219
00:23:01,760 --> 00:23:05,080
A jeden z nich je velmi neobvyklý.

220
00:23:14,840 --> 00:23:18,920
Povrch Tritonu je potažen světlem
dusíkový led.

221
00:23:21,120 --> 00:23:24,600
Ale na rozdíl od ostatních měsíců, které jsou
zmrazené až do jádra,

222
00:23:24,600 --> 00:23:27,560
Triton je aktivní svět.

223
00:23:31,000 --> 00:23:35,480
Gejzírové oblaky plynu a prachu 8 km
vysoká

224
00:23:35,480 --> 00:23:38,760
natáhnout do Tritonova svršku
atmosféra,

225
00:23:38,760 --> 00:23:42,800
což je na 90 náhle zploští
stupně...

226
00:23:44,400 --> 00:23:47,040
..vytvoření průhledu tak zvláštního...

227
00:23:49,000 --> 00:23:51,000
..je těžké uvěřit, že je to skutečné.

228
00:23:57,120 --> 00:24:01,240
Jak vznikl Měsíc, vzdálený 4,5 miliardy km
slunce...

229
00:24:03,200 --> 00:24:04,760
..být tak aktivní?

230
00:24:24,920 --> 00:24:29,880
V 10. století postavili mniši a
kaple na tomto svahu.

231
00:24:29,880 --> 00:24:32,400
Je to úžasný úspěch, oni
nesl všechny kameny

232
00:24:32,400 --> 00:24:35,960
ručně, a když skončili,
osamělý mnich...

233
00:24:37,240 --> 00:24:39,040
..poustevník, žil zde,

234
00:24:39,040 --> 00:24:42,400
rozjímání o velkých tajemstvích
existence.

235
00:24:45,160 --> 00:24:50,120
A každé ráno by to viděl
východ slunce na východě.

236
00:24:50,120 --> 00:24:52,160
Nyní víme důvod.

237
00:24:52,160 --> 00:24:55,080
Je to proto, že se Země točí dál
její osa

238
00:24:55,080 --> 00:24:58,640
a ve skutečnosti se všechno točí v
sluneční soustava,

239
00:24:58,640 --> 00:25:01,480
a téměř vše se točí v
stejným směrem.

240
00:25:04,400 --> 00:25:07,320
Nyní je to základní vlastnost
příroda, která,

241
00:25:07,320 --> 00:25:10,680
jakmile se věci točí, oni
točit dál,

242
00:25:10,680 --> 00:25:15,280
a dál točte ve stejném
směr, pokud se něco nestane.

243
00:25:18,840 --> 00:25:24,000
Triton se netočí stejně
směr jako téměř všechno ostatní.

244
00:25:24,000 --> 00:25:28,280
Jde to opačným směrem
jeho oběžné dráze kolem Neptunu,

245
00:25:28,280 --> 00:25:30,680
takže k tomu musí být důvod.

246
00:25:43,920 --> 00:25:46,080
Tritonova neobvyklá oběžná dráha,

247
00:25:46,080 --> 00:25:49,040
který to vezme kolem Neptunu v
opačným směrem k

248
00:25:49,040 --> 00:25:55,320
vnitřní měsíce, naznačuje, že Triton
nevznikla vedle Neptunu.

249
00:26:01,680 --> 00:26:03,400
Přišlo to odjinud.

250
00:26:12,640 --> 00:26:16,600
Někdy ve vědě jsou věci docela
jednoduché, existují druhy

251
00:26:16,600 --> 00:26:22,400
základních pravidel, která platí a jsou
užitečné a jeden z nich v solárním

252
00:26:22,400 --> 00:26:26,400
systém je, že planety a měsíce, že
tvoří ve stejné oblasti kolem

253
00:26:26,400 --> 00:26:31,560
slunce, ve stejné vzdálenosti od
hvězda, jsou vyrobeny ze stejného materiálu.

254
00:26:31,560 --> 00:26:34,680
Tak například tady je Neptun, který
je

255
00:26:34,680 --> 00:26:38,560
převážně z vodíku, helia a a
trochu metanu.

256
00:26:38,560 --> 00:26:42,960
A je tu Uran, který je vyroben z
vodík, helium a trochu

257
00:26:42,960 --> 00:26:46,960
metanu, protože vznikly v
stejná ledová oblast daleko od slunce.

258
00:26:48,080 --> 00:26:51,160
Tady je Mars, zformovaný mnohem blíže,
a jsou to silikáty

259
00:26:51,160 --> 00:26:55,800
a oxidy železa, hliník, hořčík.
Takové věci.

260
00:26:55,800 --> 00:27:00,680
A je tu Země, zhruba
stejné místo, znovu stejné věci.

261
00:27:01,720 --> 00:27:06,000
Tady je Pluto, vyrobené z vodního ledu,

262
00:27:06,000 --> 00:27:10,360
dusíkaté ledy, metanové ledy, uhlík
oxid monoxidu.

263
00:27:10,360 --> 00:27:12,760
A tady je Triton...

264
00:27:14,160 --> 00:27:15,440
..stejně.

265
00:27:15,440 --> 00:27:21,600
Máme tedy hypotézu, která je a
Předpokládám, že můžeme testovat.

266
00:27:21,600 --> 00:27:26,840
Hypotéza je, že možná Triton
a Pluto

267
00:27:26,840 --> 00:27:29,400
vznikla na stejném místě.

268
00:27:32,160 --> 00:27:37,640
Abychom pochopili Tritona, musíme se podívat
hlouběji do temnoty.

269
00:27:40,440 --> 00:27:43,720
Neptun může být nejvzdálenější planetou
ze slunce,

270
00:27:43,720 --> 00:27:46,400
ale není to okraj Slunce
systém.

271
00:27:47,760 --> 00:27:48,960
Ani zdaleka.

272
00:27:50,960 --> 00:27:54,680
Přes miliardu kilometrů dále
leží Pluto.

273
00:27:57,160 --> 00:27:58,720
A není sám.

274
00:28:00,080 --> 00:28:03,400
Jsou jich statisíce
jiné světy tady venku.

275
00:28:07,280 --> 00:28:10,160
Tohle je Kuiperův pás...

276
00:28:13,000 --> 00:28:17,040
..rozlehlá, zmrzlá říše miliard
kilometry široké.

277
00:28:20,880 --> 00:28:24,040
Je domovem exotické sbírky
ledové světy...

278
00:28:26,640 --> 00:28:29,840
..včetně asi 200 trpasličích planet.

279
00:28:31,000 --> 00:28:34,160
Některé mají prsteny a měsíce.

280
00:28:37,000 --> 00:28:40,760
Jiné jsou bizarní a znetvořené.

281
00:28:40,760 --> 00:28:43,640
Všechny ale sdílí jedno
společné.

282
00:28:44,920 --> 00:28:48,080
Jsou vyrobeny z podobného materiálu
Triton.

283
00:28:51,520 --> 00:28:56,040
Zdá se tedy, že Kuiperův pás
kam Triton patří.

284
00:29:00,160 --> 00:29:02,960
Jak to tedy skončilo na oběžné dráze kolem
Neptun?

285
00:29:08,040 --> 00:29:12,920
Odpověď může spočívat v podivnosti
geografie samotného Kuiperova pásu.

286
00:29:14,280 --> 00:29:18,160
V jednom regionu vše obíhá kolem
Slunce v podstatě kruhové

287
00:29:18,160 --> 00:29:21,080
oběžné dráze, jako téměř všechno ostatní
sluneční soustava, ale

288
00:29:21,080 --> 00:29:26,360
je tu další oblast, kde věci
oběžné dráze v elipsách. Je to skoro

289
00:29:26,360 --> 00:29:30,520
jako by něco projelo
Kuiperův pás a narušil ho.

290
00:29:35,960 --> 00:29:38,600
Existuje jeden hlavní podezřelý.

291
00:29:41,120 --> 00:29:42,320
Neptune.

292
00:29:45,000 --> 00:29:48,280
Má se za to, že Neptun vytvořil hodně
blíž ke slunci...

293
00:29:49,520 --> 00:29:51,680
..a pak se pomalu vynořil.

294
00:29:54,600 --> 00:29:59,840
Jeho gravitace narušila Kuiperův pás
a rozehnal ledové světy...

295
00:30:01,640 --> 00:30:05,800
..ale Triton nebyl schopen uniknout.

296
00:30:09,040 --> 00:30:14,360
Dodnes je Triton uvězněn v a
zpětná oběžná dráha kolem Neptunu.

297
00:30:17,400 --> 00:30:20,680
A být tak blízko obrovi
následky.

298
00:30:24,640 --> 00:30:27,600
Stejně jako náš měsíc zvyšuje příliv a odliv
Země,

299
00:30:27,600 --> 00:30:30,200
Neptun zvyšuje příliv na Tritonu...

300
00:30:31,960 --> 00:30:34,000
..natahovat a mačkat to...

301
00:30:41,280 --> 00:30:43,760
..ohřívá svou skálu a led.

302
00:30:47,120 --> 00:30:50,600
Předpokládá se, že to je to, co taje
jeho zamrzlý vnitřek...

303
00:30:54,120 --> 00:30:57,520
..a pohání velkolepé chocholy.

304
00:31:10,480 --> 00:31:15,360
Takže tady je úžasná hypotéza
co se mohlo stát

305
00:31:15,360 --> 00:31:17,920
vysvětlit, co vidíme na Tritonu.

306
00:31:17,920 --> 00:31:21,240
Takže, když se Neptun prodíral skrz
Kuiperův pás, v následujícím

307
00:31:21,240 --> 00:31:26,600
Triton dostal gravitační chaos
zachycena na její obrácenou dráhu.

308
00:31:26,600 --> 00:31:28,160
A dokonce dodnes,

309
00:31:28,160 --> 00:31:32,360
tato oběžná dráha vysouvá energii do
měsíc zvednutými přílivy

310
00:31:32,360 --> 00:31:37,160
na něj gravitací Neptunu a
to pohání geologii.

311
00:31:37,160 --> 00:31:40,920
A není to nádherný příklad?
jak vytvoříte hypotézu

312
00:31:40,920 --> 00:31:45,760
ve vědě? Dáte dohromady
vodítka. Takže složení máte

313
00:31:45,760 --> 00:31:49,480
že Triton je stejný jako Pluto, my
mají zvláštní geografii

314
00:31:49,480 --> 00:31:54,920
Kuiperova pásu a my to víme
plynní obři mohou změnit své oběžné dráhy.

315
00:31:54,920 --> 00:32:00,360
Dejte je dohromady a máme a
hypotéza, proč je Triton

316
00:32:00,360 --> 00:32:04,840
podivný kouzelný soumrakový svět
které dnes vidíme.

317
00:32:16,760 --> 00:32:21,280
Necháme Tritona za sebou a vydáme se do
Kuiperův pás.

318
00:32:23,840 --> 00:32:26,800
O světech víme velmi málo
tady venku.

319
00:32:29,680 --> 00:32:33,840
Jsou tak daleko, že to nezvládneme
jsou rozepsány velmi podrobně.

320
00:32:36,400 --> 00:32:41,880
Ale poslali jsme jednu kosmickou loď
prozkoumat tento region.

321
00:32:50,280 --> 00:32:54,720
Novému to trvalo přes devět let
Horizonty se sem dostat

322
00:32:54,720 --> 00:32:58,000
a zaměřit se na svůj primární cíl.

323
00:33:08,920 --> 00:33:11,640
Kosmická loď zachytila první
zblízka

324
00:33:11,640 --> 00:33:14,280
obrazy světa Kuiperova pásu vůbec
viděl...

325
00:33:18,800 --> 00:33:22,600
..odhalující hory na Plutu tak vysoké
jako Alpy...

326
00:33:24,000 --> 00:33:28,520
..vyrobené z vody zmrzlé natvrdo jako
žula.

327
00:33:39,000 --> 00:33:40,840
Ale je tu ještě něco.

328
00:33:43,480 --> 00:33:44,760
Jiný svět...

329
00:33:46,320 --> 00:33:49,440
..visí nepříjemně blízko v
nebe.

330
00:33:58,200 --> 00:34:04,400
Charon nevstává ani nestoupá, a je
viditelné pouze z jedné strany Pluta.

331
00:34:12,920 --> 00:34:15,680
Pochopení, proč jsou tito dva takoví
blízko u sebe...

332
00:34:17,480 --> 00:34:21,680
..odhaluje na tom něco jedinečného
temná a vzdálená říše.

333
00:34:27,280 --> 00:34:29,760
Když byl Charon poprvé objeven v
1978,

334
00:34:29,760 --> 00:34:33,920
jen jsme předpokládali, že to byl měsíc,
Měsíc Pluta.

335
00:34:33,920 --> 00:34:36,160
Ale o to víc jsme se dozvěděli
Charon

336
00:34:36,160 --> 00:34:39,400
a co je nejdůležitější, tím více jsme se naučili
o Pluto-Charonovi

337
00:34:39,400 --> 00:34:43,440
systému, tím více jsme si uvědomili
že je v tom víc.

338
00:34:46,920 --> 00:34:51,160
Všechny velké měsíce ve sluneční soustavě,
včetně našich vlastních,

339
00:34:51,160 --> 00:34:53,360
mít něco společného.

340
00:34:53,360 --> 00:34:57,040
Ukazují jen jednu tvář
rodičovská planeta...

341
00:34:59,840 --> 00:35:03,760
..a skutečnost, že to dělají všechny měsíce
není náhoda.

342
00:35:05,560 --> 00:35:07,560
Souvisí to se složitostí
oběžné dráze.

343
00:35:07,560 --> 00:35:09,960
Takže řekněme, že tohle je Země a já jsem
měsíc,

344
00:35:09,960 --> 00:35:12,680
a máme tendenci myslet jen na měsíc
obíhající kolem Země

345
00:35:12,680 --> 00:35:15,440
a Země sedí v klidu – to je
ne co se stane.

346
00:35:15,440 --> 00:35:18,800
Ve skutečnosti oběžné dráhy Měsíce i Země
kolem toho, co se nazývá

347
00:35:18,800 --> 00:35:22,600
společné těžiště
Systém Země-Měsíc.

348
00:35:22,600 --> 00:35:25,880
Je to tak, protože Země je
mnohem hmotnější než měsíc,

349
00:35:25,880 --> 00:35:28,160
těžiště je ve skutečnosti uvnitř
Zemi,

350
00:35:28,160 --> 00:35:29,880
takže Země to tak nějak dělá.

351
00:35:35,080 --> 00:35:36,680
Dovolte mi, abych vám ukázal, co tím myslím.

352
00:35:36,680 --> 00:35:37,800
- Bueno.

353
00:35:42,480 --> 00:35:45,800
- Takže tady je Země, točí se na svém
osa jednou za 24 hodin,

354
00:35:45,800 --> 00:35:47,280
to je jeden den.

355
00:35:47,280 --> 00:35:49,680
A kolem obíhá Měsíc
Zemi,

356
00:35:49,680 --> 00:35:52,640
jednou za 27 a několik dní.

357
00:35:54,880 --> 00:35:57,960
Gravitační interakce mezi
Země

358
00:35:57,960 --> 00:36:01,280
a Měsíc způsobují jejich oběžné dráhy
synchronizovat.

359
00:36:08,800 --> 00:36:13,640
Měsíc se přesně otáčí kolem své osy
jednou za každé kolo

360
00:36:13,640 --> 00:36:15,360
dělá kolem Země...

361
00:36:17,160 --> 00:36:21,560
..s tím výsledkem, že stejná tvář
měsíce vždy

362
00:36:21,560 --> 00:36:23,320
ukazuje na Zemi.

363
00:36:25,840 --> 00:36:28,280
Ale v případě Pluta a Charona,

364
00:36:28,280 --> 00:36:32,920
těžiště systému je
mimo obě těla,

365
00:36:32,920 --> 00:36:35,840
a tak oba obíhají kolem
těžiště,

366
00:36:35,840 --> 00:36:39,040
která je někde ve vesmíru. to je
kde stojím.

367
00:36:39,040 --> 00:36:43,640
Nyní Pluto oběhne jednou za 6,5 Země
dny nebo tak

368
00:36:43,640 --> 00:36:48,440
a otočí se kolem své osy jednou za 6,5
dny nebo tak.

369
00:36:48,440 --> 00:36:53,280
A Charon také obíhá jednou za 6,5
dny nebo tak

370
00:36:53,280 --> 00:36:57,480
a otočí se kolem své osy jednou za 6,5
dny nebo tak.

371
00:36:57,480 --> 00:37:02,560
A výsledek toho všeho je takový
Charon vždy představuje

372
00:37:02,560 --> 00:37:03,720
stejná tvář jako Pluto...

373
00:37:05,920 --> 00:37:10,480
..a Pluto vždy prezentuje to samé
tvář Charonovi.

374
00:37:14,800 --> 00:37:18,840
Oba světy stojí proti sobě v a
synchronní tanec.

375
00:37:22,280 --> 00:37:25,920
Teď se to může zdát opravdu divné
a neobvyklé - není.

376
00:37:25,920 --> 00:37:29,080
Je to důsledek všech těch sil
herectví.

377
00:37:29,080 --> 00:37:32,200
Tohle by se stalo naší Zemi
a měsíc, pokud máme dostatek času,

378
00:37:32,200 --> 00:37:36,520
ale dost času by bylo mnohokrát
současný věk vesmíru.

379
00:37:36,520 --> 00:37:40,240
Rozdíl je v tom, že toto je
ne měsíc

380
00:37:40,240 --> 00:37:44,240
obíhající kolem planety, opravdu
by měl být považován za dva

381
00:37:44,240 --> 00:37:48,920
objekty s podobnou hmotností obíhající kolem
kolem sebe.

382
00:37:53,200 --> 00:37:54,280
Děkuju.

383
00:37:56,360 --> 00:37:59,880
Pluto a Charon jsou dvojníci
planetární soustava...

384
00:38:01,520 --> 00:38:03,920
..také známý jako binární pár.

385
00:38:05,720 --> 00:38:08,800
Jen 20 000 km od sebe,

386
00:38:08,800 --> 00:38:12,280
dívají se na sebe, aniž by kdy
odvracet se.

387
00:38:14,080 --> 00:38:18,240
Toto je první dvojitá planeta
systém, který jsme pozorovali,

388
00:38:18,240 --> 00:38:20,280
ale myslíme si, že jich může být mnohem víc.

389
00:38:23,280 --> 00:38:26,320
New Horizons je tam ještě dnes,

390
00:38:26,320 --> 00:38:29,240
hledání dalších světů Kuiperova pásu.

391
00:38:31,400 --> 00:38:34,520
Zatím se setkal jen s jedním.

392
00:38:38,600 --> 00:38:44,600
Arrokoth je tvořen z jiného páru,
teď tak blízko, že se dotýkají.

393
00:38:49,600 --> 00:38:51,880
Tak proč světy tady venku v
Kuiperův pás

394
00:38:51,880 --> 00:38:54,480
vytvořit tato vzácná partnerství?

395
00:38:59,760 --> 00:39:03,960
Čím dále jsou planety od Slunce,
tím pomaleji se pohybují.

396
00:39:06,200 --> 00:39:09,880
A odtud se velmi pohybují
opravdu pomalu.

397
00:39:11,880 --> 00:39:14,440
Občas ale dojde ke kolizím
dojít.

398
00:39:18,960 --> 00:39:22,920
Předpokládá se, že v minulosti Pluto
a Charon se zkřížily...

399
00:39:27,440 --> 00:39:31,800
..ale jejich glaciální pohyb znamenal
že to mělo menší dopad

400
00:39:31,800 --> 00:39:34,240
a spíše objetí.

401
00:39:36,960 --> 00:39:42,800
Místo ničení, dvojice
se stali partnery na celý život.

402
00:39:51,680 --> 00:39:53,720
Ve skutečnosti jsme navštívili jen tři

403
00:39:53,720 --> 00:39:57,440
světy v Kuiperově pásu - Pluto,
Charon a Arrokoth -

404
00:39:57,440 --> 00:40:01,120
ale viděli jsme více s použitím Hubblea
Vesmírný dalekohled.

405
00:40:01,120 --> 00:40:04,480
A zajímavé je, že kdy
ty si přiblížíme

406
00:40:04,480 --> 00:40:07,160
co vypadá jako jednotlivé pixely světla,
mnoho z nich

407
00:40:07,160 --> 00:40:11,600
nejsou jednotlivé pixely, jsou to binární soubory
stejně jako Pluto a Charon.

408
00:40:11,600 --> 00:40:14,600
Toto je tedy dvojice světů zvaná
Typhon a Echidna,

409
00:40:14,600 --> 00:40:17,280
a je to binární.

410
00:40:17,280 --> 00:40:22,040
A tohle je další pár světů,
Vanth a Orcus.

411
00:40:22,040 --> 00:40:24,960
A znovu je vidíte, jak obíhají
kolem sebe.

412
00:40:24,960 --> 00:40:27,760
Obíhají kolem jejich společného středu
mše.

413
00:40:27,760 --> 00:40:31,520
A tento složitý gravitační tanec,
daleko od slunce,

414
00:40:31,520 --> 00:40:35,040
znamená, že Kuiperův pás má velmi
složitá struktura

415
00:40:35,040 --> 00:40:37,320
fakt si nerozumíme.

416
00:40:37,320 --> 00:40:41,000
Takže Kuiperův pás ano, ve velmi
skutečný smysl, reprezentovat

417
00:40:41,000 --> 00:40:46,960
hranice našeho poznání
sluneční soustava - téměř.

418
00:40:50,600 --> 00:40:55,080
Za Kuiperovým pásem vstupujeme do říše
skutečné temnoty.

419
00:40:56,800 --> 00:41:00,040
Vše, co vidíme, jsou jasné hvězdy
Mléčná dráha.

420
00:41:01,760 --> 00:41:05,080
Dokonce i naše nejvýkonnější dalekohledy
snažit se vidět

421
00:41:05,080 --> 00:41:07,400
cokoliv ve sluneční soustavě tady venku.

422
00:41:12,120 --> 00:41:13,920
Ale tu a tam,

423
00:41:13,920 --> 00:41:16,560
věci se ukazují ve tmě.

424
00:41:26,680 --> 00:41:30,600
V roce 2018 byl slabý světelný bod
zjištěno...

425
00:41:34,240 --> 00:41:38,000
..10 miliard km za Kuiperem
pás.

426
00:41:43,440 --> 00:41:45,200
Je to trpasličí planeta...

427
00:41:48,080 --> 00:41:51,040
..přezdívaný FarFarOut.

428
00:41:52,880 --> 00:41:55,200
Ale myslíme si, že je tam víc.

429
00:41:57,760 --> 00:41:59,320
mnohem víc.

430
00:42:01,760 --> 00:42:05,800
Existuje další říše našeho slunečního záření
systému, daleko mimo dosah

431
00:42:05,800 --> 00:42:08,840
jakékoli kosmické lodi nebo dalekohledu, který máme
kdy postavený.

432
00:42:11,760 --> 00:42:15,200
Tak rozlehlé, tak zvláštní

433
00:42:15,200 --> 00:42:17,280
a tak hluboko do temnoty...

434
00:42:20,960 --> 00:42:23,240
..to si skoro nelze představit.

435
00:42:30,920 --> 00:42:33,040
Představte si, že vrcholem je slunce,

436
00:42:33,040 --> 00:42:36,120
a stojím někde kolem
oběžné dráze Neptunu,

437
00:42:36,120 --> 00:42:39,440
a vydáme se do Kuiperova pásu.

438
00:42:39,440 --> 00:42:43,080
Nyní je Neptun asi 30 metrů daleko
ze slunce

439
00:42:43,080 --> 00:42:47,720
takže v našem měřítku to znamená, že
Země by byla jeden metr daleko.

440
00:42:47,720 --> 00:42:51,400
Jeden metr, tomu se říká jeden
astronomická jednotka,

441
00:42:51,400 --> 00:42:53,440
vzdálenost Země od
slunce.

442
00:42:53,440 --> 00:42:56,520
Je to asi 150 milionů km.

443
00:42:56,520 --> 00:42:59,480
No, teď jsem uvnitř Kuiperova pásu,

444
00:42:59,480 --> 00:43:02,280
procházet tou říší ledu
světy,

445
00:43:02,280 --> 00:43:06,200
a dosáhnu Pluta, nejvzdálenějšího místa
jeho oběžné dráhy na okraji

446
00:43:06,200 --> 00:43:11,200
Kuiperova pásu, 50 astronomických
jednotek, takže 50 metrů daleko.

447
00:43:11,200 --> 00:43:15,360
A pak k nejvzdálenějšímu objektu my
může vidět.

448
00:43:15,360 --> 00:43:20,600
No, musíme jít dál, protože
je to daleko.

449
00:43:20,600 --> 00:43:24,960
Je to samozřejmě FarFarOut.

450
00:43:24,960 --> 00:43:29,680
To je náš nejvzdálenější objekt
kdy viděli.

451
00:43:29,680 --> 00:43:35,560
A to je, no, 130 astronomických
jednotky pryč,

452
00:43:35,560 --> 00:43:38,560
130 metrů.

453
00:43:38,560 --> 00:43:45,120
Ale je pozoruhodné, že pevně věříme
že existuje jiný region,

454
00:43:45,120 --> 00:43:47,760
další sféra sluneční soustavy.

455
00:43:47,760 --> 00:43:53,400
Ale abychom šli na okraj, máme
jít daleko, daleko, daleko.

456
00:45:47,760 --> 00:45:52,480
Tady jsme, 2 km od slunce.

457
00:45:52,480 --> 00:45:55,120
To je 2000 astronomických jednotek.

458
00:45:55,120 --> 00:45:58,760
A tady si myslíme další
začíná říše.

459
00:45:58,760 --> 00:46:00,760
A pro mě překvapivě,

460
00:46:00,760 --> 00:46:06,400
myslíme si, že se rozšíří o 100 km dále.

461
00:46:06,400 --> 00:46:11,080
100 000 astronomických jednotek. To je
přes světelný rok.

462
00:46:11,080 --> 00:46:16,760
Jen si představte, kolik podivných světů
která obsahuje.

463
00:46:22,200 --> 00:46:26,760
Tato vzdálená říše je známá jako
Oortův oblak,

464
00:46:26,760 --> 00:46:30,120
mocné království nejméně bilion
silný...

465
00:46:33,280 --> 00:46:35,320
..skrytý ve tmě.

466
00:46:37,120 --> 00:46:41,400
Většina z nich je považována za ledové předměty
velikost hor.

467
00:46:42,920 --> 00:46:45,480
Ale je pravděpodobné, že některé jsou vyrobeny z kamene.

468
00:46:47,040 --> 00:46:50,320
A kdybychom tam mohli jít a
navštívit je,

469
00:46:50,320 --> 00:46:52,800
zjistili bychom, že jsou nedotčené.

470
00:46:55,160 --> 00:47:00,280
Sotva se změnil od úsvitu
sluneční soustava.

471
00:47:06,160 --> 00:47:08,600
Protahování se do mezihvězdného prostoru
prostor...

472
00:47:09,640 --> 00:47:12,280
..a držené na místě sluncem
gravitace...

473
00:47:13,760 --> 00:47:16,800
..Oortův oblak patří naší sluneční soustavě
největší

474
00:47:16,800 --> 00:47:19,080
a nejtajemnější říše.

475
00:47:22,640 --> 00:47:25,680
No, tady je ta věc, žádný dalekohled
kdy viděl

476
00:47:25,680 --> 00:47:29,080
cokoliv v Oortově oblaku a
nejvzdálenější

477
00:47:29,080 --> 00:47:33,800
kosmická loď ze Země, Voyager 1, je
celou cestu tam zpátky.

478
00:47:33,800 --> 00:47:36,520
Je to jen za FarFarOut.

479
00:47:36,520 --> 00:47:41,400
Cestuje kolem milionu
mil denně a bude to trvat

480
00:47:41,400 --> 00:47:46,680
300 let se sem dostat a 30 000 let

481
00:47:46,680 --> 00:47:48,760
překonat Oortův oblak.

482
00:47:48,760 --> 00:47:51,600
Ale věda se vílou nezabývá
příběhy.

483
00:47:51,600 --> 00:47:53,240
Není to tak, že by někdo řekl,

484
00:47:53,240 --> 00:47:56,040
„No, to by byl dobrý nápad, pojďme
vymyslet to."

485
00:47:56,040 --> 00:47:58,520
Tak proč jsme si tak jisti, že tam je?

486
00:48:06,360 --> 00:48:09,360
Tak dlouho, jak jsme to zkoumali
noční oblohu,

487
00:48:09,360 --> 00:48:12,480
existují známky toho, že Oortovi
cloud je skutečný.

488
00:48:15,760 --> 00:48:17,280
A tohle je jeden z nich.

489
00:48:25,080 --> 00:48:27,440
Existuje už miliardy let.

490
00:48:31,120 --> 00:48:35,760
A po většinu té doby tomu tak bylo
uzamčen v hlubokém mrazivém spánku.

491
00:48:39,840 --> 00:48:42,480
Ale teď se to hýbe.

492
00:48:47,000 --> 00:48:52,040
Jak se blíží ke slunci, koupou se teplé paprsky
jeho povrch...

493
00:48:57,960 --> 00:48:59,720
..a začíná topit.

494
00:49:28,040 --> 00:49:31,000
Tolik materiálu se trhá z
povrch.

495
00:49:33,360 --> 00:49:35,400
Natahuje se a tvoří ocas...

496
00:49:40,160 --> 00:49:42,560
..20 milionů km dlouhé.

497
00:49:45,480 --> 00:49:46,520
Je to kometa.

498
00:49:51,880 --> 00:49:55,960
Kometa Nishimura byla viditelná ze Země
jen na pár týdnů.

499
00:49:57,120 --> 00:49:59,920
A v žádném případě to není první z nich
laskavý.

500
00:50:04,960 --> 00:50:06,160
Hale-Bopp...

501
00:50:10,920 --> 00:50:14,800
..a NEOWISE rozsvítila naše nebe
týdny na konci.

502
00:50:21,520 --> 00:50:24,440
A když jsme je následovali
trajektorie zpět,

503
00:50:24,440 --> 00:50:27,760
zjistili jsme, že všichni pocházejí
stejné místo...

504
00:50:29,840 --> 00:50:33,440
..300 miliard km od Slunce.

505
00:50:38,320 --> 00:50:43,080
Nespočet komet v poslední době
historie má oběžné dráhy, které

506
00:50:43,080 --> 00:50:45,680
začalo v Oortově oblaku.

507
00:50:45,680 --> 00:50:50,920
A to je dvojnásob překvapivé, protože
komety mají velmi krátkou životnost.

508
00:50:50,920 --> 00:50:55,080
Mnohé z nich vydrží jen několik oběhů
kolem slunce.

509
00:50:55,080 --> 00:51:01,960
To znamená, že musí existovat a
tady venku je obrovská zásobárna komet.

510
00:51:01,960 --> 00:51:05,680
A to je ústřední část
důkaz o existenci

511
00:51:05,680 --> 00:51:06,920
Oortova oblaku.

512
00:51:10,840 --> 00:51:12,800
Ale jak vypadá Oortův oblak
jako?

513
00:51:12,800 --> 00:51:14,720
No, tady je fascinující věc,

514
00:51:14,720 --> 00:51:18,240
všechny komety pocházejí z jiného místa
směrech.

515
00:51:18,240 --> 00:51:21,640
Odtud a tam a
dolů a napříč,

516
00:51:21,640 --> 00:51:23,040
odevšad.

517
00:51:23,040 --> 00:51:27,360
Kdyby byl Oortův oblak plochý, jako
Kuiperův pás,

518
00:51:27,360 --> 00:51:30,760
čekali byste, že pocházejí z podobného
pokyny...

519
00:51:32,040 --> 00:51:36,680
..což znamená, že Oortův oblak je
ne plochý disk...

520
00:51:39,320 --> 00:51:43,280
..ale nějaká obří koule
obklopující slunce.

521
00:51:44,920 --> 00:51:48,520
Nyní si představte rozsah
Oortův oblak,

522
00:51:48,520 --> 00:51:53,800
obří koule obklopující celek
sluneční soustava,

523
00:51:53,800 --> 00:51:58,360
táhnoucí se více než světelný rok,
každým směrem.

524
00:52:05,640 --> 00:52:08,600
Máme tendenci myslet na sluneční soustavu
jako slunce

525
00:52:08,600 --> 00:52:10,880
a všechny planety a měsíce...

526
00:52:21,200 --> 00:52:24,600
..ale jak se technologie zdokonalovala, my jsme
objevil více...

527
00:52:26,680 --> 00:52:28,240
..a další.

528
00:52:30,640 --> 00:52:35,000
Náš průzkum sluneční soustavy
teprve začala.

529
00:52:40,240 --> 00:52:44,000
Víme, že jsme pouze prozkoumali
špička ledovce,

530
00:52:44,000 --> 00:52:46,320
zlomek toho, co je venku.

531
00:52:46,320 --> 00:52:50,960
Většina sluneční soustavy leží v
alespoň prozatím, daleko mimo náš dosah.

532
00:52:50,960 --> 00:52:56,720
Ale jen tím, že udělám pár postřehů
několika komet a asteroidů

533
00:52:56,720 --> 00:52:59,000
a dokonce zachytil měsíce, které mají
odvážil se

534
00:52:59,000 --> 00:53:03,000
dovnitř z vnější sluneční soustavy,
a tím, že dělám vědu,

535
00:53:03,000 --> 00:53:05,880
we've been able to build a picture

536
00:53:05,880 --> 00:53:08,720
and tell a story of our solar system.

537
00:53:08,720 --> 00:53:13,600
And we've discovered that it isn't
just a few planets orbiting

538
00:53:13,600 --> 00:53:15,240
blízko osamělé hvězdy.

539
00:53:15,240 --> 00:53:20,280
It is a vast structure that stretches
směrem ven,

540
00:53:20,280 --> 00:53:23,040
maybe halfway to the nearest star.

541
00:53:48,960 --> 00:53:51,040
- There's a real mystery surrounding
Phobos,

542
00:53:51,040 --> 00:53:53,080
which is we don't really know what it
je.

543
00:53:54,520 --> 00:53:59,960
It looks exactly like an asteroid, but
obíhá Mars ve velmi

544
00:53:59,960 --> 00:54:03,920
circular orbit around its equator,
which is not what you would expect.

545
00:54:05,280 --> 00:54:09,200
- Phobos vypadá jako asteroid, ale
chová se jako měsíc.

546
00:54:09,200 --> 00:54:10,760
Tak který to je?

547
00:54:12,600 --> 00:54:14,560
- Možná budeme mít brzy odpověď.

548
00:54:16,840 --> 00:54:20,400
Japonská vesmírná agentura plánuje
odvážná mise

549
00:54:20,400 --> 00:54:22,840
na Phobos v roce 2026.

550
00:54:24,240 --> 00:54:29,080
- MMX mise, Marsovské měsíce
průzkumná mise,

551
00:54:29,080 --> 00:54:33,240
má za cíl let na Marsův měsíc a
přináší nějaké vzorky

552
00:54:33,240 --> 00:54:35,600
Phobos zpět na Zemi.

553
00:54:37,640 --> 00:54:41,600
- Jsem si opravdu jistý, že co nejdříve
protože máme jeho vzorek na Zemi,

554
00:54:41,600 --> 00:54:44,160
skoro hned budeme vědět co
Phobos je.

555
00:54:46,280 --> 00:54:50,000
- Ale přistání na maličkém měsíci Marsu,
svou nízkou gravitací,

556
00:54:50,000 --> 00:54:53,400
vrtání do jeho povrchu a získávání
všechny vzorky

557
00:54:53,400 --> 00:54:56,880
cesta zpět na Zemi v jediném
zpáteční cesta...

558
00:54:58,360 --> 00:54:59,920
..není to nic moc.

559
00:55:03,760 --> 00:55:07,040
- Lidé chtěli prozkoumat
Marsovské měsíce na dlouhou dobu,

560
00:55:07,040 --> 00:55:08,680
zkoušeli tam posílat mise,

561
00:55:08,680 --> 00:55:10,720
ale v řadě případů selhaly
důvodů.

562
00:55:13,400 --> 00:55:16,760
- MUŽ MLUVÍ RUSKY

563
00:55:16,760 --> 00:55:18,120
- Bohužel,

564
00:55:18,120 --> 00:55:22,360
Phobos 1 nefungoval na své cestě k
Mars systém.

565
00:55:25,920 --> 00:55:28,400
A pak se tam dostal Phobos 2 a poslal
zpět trochu dat

566
00:55:28,400 --> 00:55:30,800
a pak s ním ztratil kontakt.

567
00:55:32,000 --> 00:55:37,560
- V roce 2011 ruská vesmírná agentura,
Roskosmos, udělal třetí pokus.

568
00:55:43,600 --> 00:55:46,200
HLÁŠENÍ:
- Sonda Phobos-Grunt odpálila

569
00:55:46,200 --> 00:55:47,600
z kosmodromu Bajkonur.

570
00:55:48,760 --> 00:55:51,880
To se ale ruské kosmické lodi nepodařilo
zapálit vlastní motory, aby se dal nastavit

571
00:55:51,880 --> 00:55:53,520
je na cestě na Mars.

572
00:55:54,840 --> 00:55:59,040
- Když mise selže, je to tak
zničující, je to zklamání.

573
00:56:00,160 --> 00:56:02,480
Ale musíme se poučit z chyb.

574
00:56:02,480 --> 00:56:07,000
Potřebujeme, aby nám tato selhání pomohla
rozvíjet naše nástroje,

575
00:56:07,000 --> 00:56:10,880
rozvíjet naše poslání, abychom mohli
aby to bylo úspěšné.

576
00:56:12,680 --> 00:56:15,640
- Pokud vše půjde podle plánu, Japonci
mise vůle

577
00:56:15,640 --> 00:56:20,280
změnit naše chápání čeho
Phobos je,

578
00:56:20,280 --> 00:56:23,280
dává nový pohled na to, jak měsíce
a planet

579
00:56:23,280 --> 00:56:25,120
zformované naší sluneční soustavy.

580
00:56:26,920 --> 00:56:29,800
- Kosmická loď MMX je úžasná
schopný.

581
00:56:29,800 --> 00:56:32,280
Má kamery a spektrometry a
rover

582
00:56:32,280 --> 00:56:34,360
a dva mechanismy vzorkování.

583
00:56:36,000 --> 00:56:39,080
Ale také to dělá něco, co je
nikdy předtím nebylo provedeno,

584
00:56:39,080 --> 00:56:40,240
což ztěžuje.

585
00:56:42,160 --> 00:56:43,640
A tak, abych na to byl připraven,

586
00:56:43,640 --> 00:56:47,480
musíte dát věci skrz celek
řada testů.

587
00:56:47,480 --> 00:56:50,760
Budou vibrovat všechno tak, jak mají
bude, když se spustí.

588
00:56:50,760 --> 00:56:53,600
Nechají to projít teplým i studeným
teploty jako ty

589
00:56:53,600 --> 00:56:57,880
zážitek z přímého slunce nebo z
být v chladu vesmíru.

590
00:57:00,640 --> 00:57:02,640
- Pokud mise uspěje,

591
00:57:02,640 --> 00:57:07,920
návratová kosmická loď se má vrátit domů
jeho vzorky v roce 2031.

592
00:57:09,760 --> 00:57:13,920
- Až se vzorek vrátí na Zemi,
budeme to analyzovat v našich laboratořích

593
00:57:13,920 --> 00:57:17,720
zjistit, z čeho se skládá a
tedy co je Phobos.

594
00:57:17,720 --> 00:57:23,640
- Pochopení původu Marsu
měsíc Phobos nám pomůže

595
00:57:23,640 --> 00:57:28,760
udělat krok vpřed k pochopení
evoluce

596
00:57:28,760 --> 00:57:31,720
a formování naší sluneční soustavy.

597
00:57:38,360 --> 00:57:42,680
- Příště naše sluneční soustava nejvíc
násilné světy...

598
00:57:44,160 --> 00:57:49,000
..kde narazíme na 20km-vysoký
vichřice,

599
00:57:49,000 --> 00:57:53,800
blesk desetkrát silnější než
že na naší planetě,

600
00:57:53,800 --> 00:57:58,440
a zpomalené bouřky na a
vzdálený měsíc.

601
00:57:59,680 --> 00:58:03,080
Toto jsou Bouřkové světy.